Reformy a systémy vzdělávání / Eurydice

Eurydice

Eurydice je evropská informační síť, která sbírá, sleduje, zpracovává a šíří spolehlivé a snadno srovnatelné informace o vzdělávacích systémech a o vzdělávací politice v celé Evropě.

Věděli jste, že...?

Novinky a zajímavosti o školství v evropských zemích a informace o článcích zpracovaných sítí Eurydice, které se dotýkají nejrůznějších témat ze světa vzdělávání napříč Evropou.

Viz též rubrika News & Articles na evropských webových stránkách Eurydice.

 

... Irsko usiluje o zvýšení rozmanitosti ve vzdělávání

(červen 2019)

Irský akční plán pro oblast vzdělávání pro rok 2019 Empowering through Learning (Posílení prostřednictvím učení), který je součástí širšího strategického rámce pro oblast vzdělávání a odborné přípravy do roku 2021, staví na pěti stěžejních cílech:

  1. Vytvořit vstřícný systém vzdělávání a odborné přípravy, který bude schopen reagovat na žákovské potřeby a který bude zároveň u všech žáků podněcovat touhu vzdělávat se.
  2. Podporovat rozvoj žáků potenciálně ohrožených školním neúspěchem a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, aby dokázali naplno využít svůj potenciál.
  3. Vybavit poskytovatele vzdělávání a odborné přípravy takovými dovednostmi a podporou, aby dokázali poskytnout kvalitní vzdělávací zkušenost.
  4. Prohloubit vztahy mezi vzděláváním a širším společenstvím, společností a ekonomikou.
  5. Vést strategické směřování a systém podpory ve vztahu s klíčovými zainteresovanými stranami v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

Akční plán detailně popisuje více než 220 konkrétních kroků, které mají být podniknuty do konce roku 2019 ve snaze přiblížit se stanoveným cílům. Zveřejnění ročního plánu umožňuje příslušným organům pružně reagovat na požadavky náročného a komplexního prostředí při současném zachování strategického zacílení na udržitelnou reformu.

Plán zohledňuje národní i odvětvové priority a závazky obsažené v ostatních strategických dokumentech, jako jsou Our Public Service 2020 (Naše veřejná služba 2020 – národní plán pro reformu veřejné služby), National Skills Strategy (Národní strategie dovedností)Action Plan for Rural Development (Akční plán pro rozvoj venkova), Better Outcomes, Brighter Futures - The National Policy Framework for Children and Young People (Lepší výsledky, jasnější budoucnost - Národní politický rámec pro děti a mládež), ICT Skills Action Plan (Akční plán ICT dovedností) a další.

Výsledky průběhu reformy jsou monitorovány prostřednictvím čtvrtletních zpráv o pokroku a každoročních přezkumů.

 

Zdroj: New plan to increase diversity in Irish education (v češtině zpracovala: Andrea Turynová)

 

... Švédsko se zabývá otázkou, jak dále zlepšovat začleňování žáků-migrantů do švédských škol

(květen 2019)

Švédský vzdělávací systém sloužil zbytku Evropy jako model integrace cizinců. Nedávný průzkum PISA nicméně odhalil těžkosti, jimž na rozdíl od svých rodilých spolužáků žáci-migranti čelí. Počet žáků-migrantů se ve Švédsku zvyšuje a předpokládá se, že minimálně do roku 2030 se ještě zvyšovat bude.

Tématem integrace žáků-migrantů se zabývá nedávno zveřejněná zpráva OECD, tzv. Spotlight Report, věnovaná Švédsku.Pod názvem „Síla prostřednictvím rozmanitosti“, představuje opatření, která, pokud jde o odstraňování propasti mezi migranty a rodilými žáky, mohou být užitečná i pro ostatní evropské země; OECD doporučuje zaměřit se na čtyři prioritní oblasti: přístup žáků-migrantů k volbě školy, budování učební kapacity, poskytování jazykové výuky a řízení rozmanitosti*.

Zpráva upozorňuje na některé negativní vlivy, které mohou ovlivnit možnost rodičů svobodně zvolit školu pro své děti. Navrhuje Švédsku zavést zvláštní kvóty pro sociálně nebo ekonomicky znevýhodněné žáky. Tato opatření usilují o rovnováhu v možnosti svobodně zvolit školu a o rovném přístupu ke vzdělávání pro všechny žáky.

Zpráva také navrhuje změnit postupy při přijímání učitelů z řad migrantů, jimž by měla být poskytnuta finanční podpora po dobu nezbytně nutnou pro přípravu na profesi učitele ve Švédsku. Přijímání učitelů z rozličných prostředí by mělo švédskému vzdělávacímu systému pomoci integrovat žáky-migranty tím, že těmto žákům umožní utvářet s učiteli vztahy, které budou lépe odpovídat jejich potřebám.

Dalším z témat je jazyk užívaný ve výuce, které se účastní žáci z řad migrantů a uprchlíků. Zpráva zdůrazňuje význam podpory individualizovaných vzdělávacích plánů v počátečních fázích integračního procesu, s tím, že podpora by měla pokračovat i v dalších fázích začleňování, včetně podpory rodin žáků, které jsou součástí procesu osvojování si jazyka. Zároveň zpráva podněcuje k vícejazyčnosti ve školách, k posílení jazykové rozmanitosti škol a zajištění toho, aby žáci-migranti neztratili kontakt se svými mateřskými jazyky.

Jak ostatně uvádí nedávná publikace Eurydice Integrating Students from Migrant Backgrounds into Schools in Europe (Integrace žáků-migrantů do škol v Evropě), „rozvíjení jazykového povědomí, ať už při studiu jazyků či v jiných předmětech, je prospěšné pro všechny žáky, a zejména pak pro žáky bilingvní a žáky hovořící více jazyky, včetně žáků-migrantů. Přispívá k hlubšímu pochopení lingvistických zákonitostí, což žákům usnadňuje osvojování si jazyka a pomáhá dosáhnout vysoké úrovně znalostí ve všech jazycích, které znají.“

Nakonec zpráva OECD trvá na tom, že je třeba „v době různorodých přistěhovaleckých proudů řídit rozmanitost napříč vzdělávacími komunitami“, provést nezbytné změny v kurikulu a poskytovat školení v oblasti řízení rozmanitosti*. Toto opatření – tím, že umožní poskytnout žákům, rodinám i učitelům podporu, kterou potřebují – by mělo umožnit vedení škol a učitelům zvládnout stále rozmanitější školy.

*v originále diversity management

 

Zdroj: How to improve migrants' inclusion in Sweden's schools? (v češtině zpracovala: Andrea Turynová)

 

… OSN zařadila boj proti šikaně mezi prioritní cíle trvale udržitelného rozvoje

(březen 2019)

Šikana ve školách není novým jevem a je známo, že má dopad nejen na fyzické a duševní zdraví jedince, ale i na výsledky vzdělávání. Jak vyplývá ze zprávy UNESCO School Violence and Bullying: Global Status and Trends, Drivers and Consequences (Násilí a šikana ve školách: Globální stav a trendy, spouštěče a následky), může tento fakt narušovat práva dětí a mladých lidí na kvalitní vzdělávání. Děti jsou často vybírány jako oběti šikany v důsledku nějakého vnímaného rozdílu – fyzického vzhledu, rasy či národnosti. Tuto skutečnost dokládá i nedávno zveřejněná studie Eurydice o integraci žáků-migrantů ve školách Integrating Students from Migrant Background into Schools in Europe: National Policies and Measures (Integrace žáků-migrantů do škol v Evropě: přístupy a opatření), ve které se konstatuje, že žáci na základních školách, kteří doma nehovoří vyučovacím jazykem, bývají šikanováni častěji než jejich spolužáci.

V současnosti se stále rozšířenější stává kyberšikana, která má stejné znaky jako jiné formy šikany, ale je prováděna skrze elektronické prostředky. Vzhledem k tomu, že jsou mladí lidé více ponořeni do digitálního světa, může mít tento typ šikany dramatický dopad nejen na jejich sebevědomí, ale rovněž i vliv na zvýšený počet depresí a sebevražd. V řadě studií se také tvrdí, že přílišné užívání médií a technologií je faktorem, který poukazuje na souvislost mezi poklesem empatie u mladých lidí a šikanou.

Šikana se ukazuje jako jev, který nemůže být úspěšně řešen pouze na základě vztahu mezi násilníkem a obětí. Má i širší společenské dopady a ve školách vyžaduje řešení přinejmenším na úrovni třídy, kde k šikaně dochází, trvaleji pak i na úrovni celé školy. Ve skutečnosti jsou negativní dopady na klima školy považovány za tak závažné, že bylo téma šikany zařazeno mezi prioritní cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů.

Otázkou zůstává, co mohou školy konkrétně udělat, aby šikaně zabránily. Výchozím bodem je správné pochopení tohoto jevu a různých forem, které na sebe může brát. Od toho se pak odvíjí samotné jednání, které by mělo být logicky promyšlené a soudržné v rámci celé školy. Rada Evropy vyvinula takový přístup k podpoře vzdělávání v oblasti lidských práv a občanství, jenž nabízí praktická řešení týkající se šikany, která nejsou ani nákladná, ani právně složitá. Jedním z nejdůležitějších hledisek tohoto přístupu je zapojení žáků, učitelů a rodičů do vytváření pozitivního prostředí školy.

Dalším podstatným bodem je zajistit, aby všichni žáci měli prostor a příležitost se vyjádřit. Belgický psycholog Bruno Humbeeck vypracoval řadu praktických nástrojů k řešení šikany ve škole, přičemž velký důraz klade na důležitost dialogu. Škola tak má být pro žáky bezpečným místem, kde se mohou vyjádřit a zároveň pocítit, že jim někdo naslouchá. Výchova k občanství může rovněž hrát roli při posilování podporujícího školního prostředí.

Přestože hlavním výsledkem těchto aktivit je snížení šikany samotné, jejich dopad může být mnohem větší. Tím, že se otevíráme realitě, perspektivám a emocím jiných lidí, rozšiřujeme naše vazby a zkušenosti, které se tak stávají společnými. Investice do sociálního a emocionálního rozvoje dětí a mládeže by proto neměly být vnímány pouze jako náprava problému, ale spíše jako mocný nástroj pro upevňování zdraví a pohody naší společnosti. 

 

Zdroj: Can we prevent bullying in school? (Autoři: Sogol Noorani, Jari Matti Riihelainen and David Crosier)

V češtině zpracovala: Radka Topinková

 

... Evropa vnímá zásadní vliv kvalitního vzdělávání na proces směřování k trvale udržitelnému rozvoji

(březen 2019)

Článek Eleny Carloni a Davida Crosiera z evropského oddělení Eurydice se zamýšlí nad tím, zda a kde má vzdělávání v tomto procesu své místo.

V roce 2015 vyzvala Organizace spojených národů svět ke směřování k trvale udržitelnému rozvoji s cílem dosáhnout změn do roku 2030. Stanovené cíle – 17 vzájemně provázaných úkolů, které společně poskytují holistickou vizi udržitelného rozvoje ve společnosti, ekonomice a životním prostředí – přijalo všech 193 členských států.

Spojitost mezi udržitelným rozvojem a vzděláváním zachycuje 4. ze stanovených cílů: „Kvalitní vzdělávání“. Jak však téma „kvalitního vzdělávání“ uchopit v globálním kontextu, abychom se vyhnuli dojmu, že ekonomicky vyspělé země již „kvalitního vzdělávání“ dosáhly jednoduše proto, že jsou ekonomicky vyspělé? S proměnou světového společenství se proto současný cíl soustředí na řešení nerovnosti ve vzdělávání. Jak mezi zeměmi, tak v rámci nich samotných.

Stanovený cíl vychází z myšlenky, že vzdělávání a odborná příprava jsou klíčovým aspektem lidského rozvoje ve všech fázích života. 7 dílčích úkolů usiluje o inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělávání na všech vzdělávacích úrovních, dostatek příležitostí a rozvoj dovedností v oblasti celoživotního učení, odstranění jakéhokoli druhu diskriminace ve vzdělávání a v neposlední řadě i o samotné vzdělávání pro udržitelný rozvoj.

Podle nedávno zveřejněného dokumentu Evropské unie: „K udržitelné Evropě do roku 2030“ (Reflection paper: Towards a Sustainable Europe by 2030) je v Evropě dosažení kvalitního vzdělávání celkově na dobré cestě: míra účasti v předškolním vzdělávání se zvýšila na 95 %, míra žáků, kteří předčasně opouštějí vzdělávání, klesla ze 17 % v roce 2002 na 10,6 % v roce 2017 a míra zaměstnanosti absolventů vzrostla ze 76,9 % v roce 2015 na 80,2 % v roce 2017. Mohlo by se tedy zdát, že pro evropské země je právě tento cíl jedním z nejsnáze dosažitelných.

Přesto je třeba si přiznat, že v řadě oblastí je stále co zlepšovat – ať už jde o matematiku, přírodní vědy, čtení či rozvoj digitálních dovedností. Hlavní výzvou pak zůstává řešení sociálních nerovností. Socioekonomický status zůstává velkým prediktorem vzdělávacího (ne)úspěchu. Tématem zůstává vzdělávání žáků a studentů s různým druhem znevýhodnění, včetně žáků/studentů-migrantů.

Zároveň se nezdá, že by se věnovala zvláštní pozornost vzdělávání pro udržitelný rozvoj, které bylo výslovně označeno za jeden ze 7 dílčích úkolů cíle stanoveného pro oblast vzdělávání. To potvrzují i závěry studie Eurydice z roku 2017 věnované výchově k občanství. Na to, že téma trvale udržitelného rozvoje není oficiálně promítnuto do učebních osnov, v nedávné době upozornila bývalá irská prezidentka Mary Robinson.

Že existuje vzájemný vztah mezi cíli udržitelného rozvoje a vzděláváním, je zřejmé. Vize, kterou tyto cíle nabízejí, může nejen prospívat kvalitě a spravedlnosti ve vzdělávání, ale zároveň ti, kteří jsou vzděláváni s etikou udržitelného rozvoje, mohou rozvíjet znalosti, dovednosti a postoje, přispívající k úspěšnému naplnění všech 17 cílů. Posílení vzdělávacích systémů tímto způsobem je obzvláště důležité s ohledem na prohlášení OSN, že žádná země nemá nakročeno k naplnění cílů do roku 2030.

 

Zdroj: Sustainable development: what’s in for education? (Autoři: Elena Carloni, David Crosier)

V češtině zpracovala: Andrea Turynová

 

...ve Francii bude mít od roku 2021 závěrečná zkouška na středních školách novou podobu

(únor 2019)

Francouzské ministerstvo školství (Ministère de l'Éducation nationale, de l'Enseignement supérieur et de la Recherche) oznámilo reformu závěrečné zkoušky, tzv. baccalauréat, na konci vyššího sekundárního vzdělávání. Cílem reformy je do roku 2021 zjednodušit organizaci této zkoušky, snížit počet testů a poskytnout studentům lepší přípravu na vysokoškolské vzdělávání.

Nově bude 40% závěrečného hodnocení vycházet z výsledků průběžných zkoušek během studia, zbylých 60% hodnocení vyjde z pěti závěrečných zkoušek: zkoušky z francouzštiny v 11. ročníku (Première) a dalších čtyř zkoušek během 12. ročníku (Terminale).

Více informací nejdete v článku A revamped final exam for French high school students in 2021 a v kapitole věnované reformám v databázi National Education System.

Zdroj: A revamped final exam for French high school students in 2021 (v češtině zpracovala: Andrea Turynová)

 

...v Litvě byl od 1. září 2018 zaveden nový systém odměňování učitelů

(únor 2019)

V Litvě byli učitelé ve všeobecném, odborném a neformálním vzdělávání (s výjimkou předškolního vzdělávání) odměňováni podle počtu hodin výuky. Od školního roku 2018/19 jsou odměňováni na zákadě systému založeném na výpočtu platů z plného úvazku.

Smyslem tohoto opatření je odměňovat učitele spravedlivěji, uznat všechny jejich aktivity: nejen samotnou výuku a přípravu na ni, ale také komunikaci s rodiči, hodnocení dosažených výsledků a potřeb studentů, organizaci mimoškolních aktivit, podporu a přípravu budoucích učitelů.

Litevská vláda očekává, že tento nový systém odměňování přispěje k navýšení platů učitelů a pomůže přilákat mladší pedagogy k učitelské profesi.

Zdroj: A new remuneration system for teachers introduced in Lithuania (v češtině zpracovala: Andrea Turynová)

Více informací je k dispozici v kapitole věnované reformám v databázi National Education System.